O nás

... TÁTO, MÁMO, DÍKY VÁM ...

František Nedvěd 

a První podání

Členové kapely 

František Nedvěd ml. - zpěv, kytara

Láďa Snížek - zpěv, steel kytara, banjo 

Jaromír Hassman - bicí 

Michal Neubauer  - zpěv, kytara, elektrická kytara 

Ondřej Sobotka - zpěv, baskytara

František Nedvěd - zpěvák a kytarista

Ondřej Sobotka - kapelník


S Fandou jsem se poprvé potkal na jakémsi hraní v restauraci Troníček v Žampachu asi před pěti lety. Dotáhl ho tam tehdy Láďa Snížek, mistr mnoha nástrojů a nyní především steelkytarista, se kterým se hudebně setkávám velmi dlouho, vlastně od svých muzikantských začátků. Po kratším období nezávazného sobotního pobrnkávání po hospodách jsme se všichni tři ocitli v jedné kapele, tentokrát už s ambicióznějšími úmysly. Časem k nám přibyl také bubeník Jára Hassmann, můj příbramský kamarád, a já jsem odložil Telecastera a skončil u basové kytary, na kterou vlastně pořádně neumím. I když postupně přišlo a odešlo mnoho dalších hudebníků a hudebnic, my čtyři stále zůstáváme a tvoříme jádro, které se osvědčilo a které se zdá být docela pevné. Nejnověji příchozí tváří je protřelý harcovník Míša Neubauer, který potvrzuje pravidlo, že muzikant odchovaný bluegrassem se neztratí v žádném žánru.

Zásadní událostí bylo, když Fanda na jedné zkoušce vytáhl dvanáctistunnou kytaru po tátovi a zahráli jsme si pár písniček od Brontosaurů. Všichni jsme nevěřícně (bluegrassáci většinou na "dvanáctku" pohlížejí tak trochu s despektem) zírali, jak krásný sound kapela najednou dostala. Rázem bylo rozhodnuto o velké části našeho repertoáru: "strejdových" (Jan Nedvěd) písniček je nepřeberně a Fanda je zpívá upřímně a uvěřitelně, jak by ne, když se mezi ně narodil a vyrůstal na nich.

Mě osobně ovlivnila hudba mnoha žánrů, většinou však ta, která vznikla v USA a ve Velké Británii. Kluci v kapele to mají podobně, proto na hraní vozíme komba a elektrické kytary a po cestě nám v autě vyhrává třeba Brad Paisley. Na koncertech pak hrajeme pár "elektrických" písniček, obávám se však, že často více k vlastní potěše než k radosti diváků.

K tomu lze dodat jednu příhodu s Láďou Snížkem. Hráli jsme společně na nějakých narozeninách a po dlouhém večírku se ráno sešli u snídaně. Pili jsme kávu, pojídali koláčky a do toho si přehrávali poněkud jazzovější materiál, Láďa na dobro, já na kytaru. Vedle u stolu seděly starší dámy ze včerejší oslavy. Jedna z nich to nevydržela a povídá: "Mládenci, nechte toho! Včera jste hráli moc hezky, ale tohle je takový divný mňoukání, to my nejsme zvyklé tohle poslouchat." Já jsem situaci vyhodnotil jako beznadějnou a začal balit kytaru. Láďa se ale nenechal zaskočit. Nekompromisně, snad i trochu hlasitěji pokračoval v hraní, přičemž směrem k madam suše pronesl: "No, ale když to nebudete poslouchat, tak si právě nikdy nezvyknete." Dodnes si myslím, že tehdy vyslovil myšlenku mnohem hlubší, než sám tušil.

František Nedvěd ml. - kytara a zpěv
Ondřej  Sobotka - basová kytara
Láďa Snížek - steal kytara & banjo
Jaromír Hassman - bicí

Michal Neubauer - akustická kytara, elektrická kytara, zpěv